Freiwaldovo náměstí obklopuje ze západu park, z jihovýchodu vesnická zástavba chalup, ze severu město vznosných domů, z východu vilková zástavba. Středem území pak prochází jeho osa původní cesta z Hronova do Velkého Poříčí. Všechny tyto typologie dávají ve městě smysl a to i v měřítku pár bloků řešeného území, kde je v návrhu různým způsobem rozvíjíme pro dnešní situaci. Okolo Freiwaldova náměstí tak vznikne bydlení pro seniory, městské řadové domy pro rodinné bydlení, bytové domy umožňující diverzitu bydlení (velikost, vlastnická forma) a s živým parterem v nejexponovanějších místech, park nejen s hřišti pro děti a teenagery a celkově město prostupné pro všechny.
Porota v návrhu oceňuje realistickou a racionální urbanistickou kompozici a kombinaci typologií, která odpovídá kontextu místa a zároveň umožňuje efektivní a ekonomické řešení dopravy v klidu. V centru návrhu stojí propracované řešení Husovy ulice, které spojuje Freiwaldovo náměstí s uličním prostorem a rozvíjí ho dál směrem na jih v podobě nově vznikajícího náměstí před domovem pro seniory. Ve vztahu k Freiwaldovu náměstí porota hodnotí pozitivně zachování historických stop území a vymezení uliční fronty kolem náměstí. Jako hodnotnou porota vnímá velkou zahradu k budově domu seniorů, stejně tak jako řešení jejího parteru. Návrh pracuje s čitelnou hierarchizací a jasným vymezením majetkových vztahů nezastavěných prostor. Veřejné prostory soustředí podél Husovy ulice, v části navrhované zástavby naopak pracuje s veřejnými prostory šetrně – ve prospěch města a následné údržby. Porota dále oceňuje práci se širšími vztahy a návazností krajinářské části na druhý břeh řeky se zdůrazněním zlepšení jejich propojením, zároveň vítá navrácení náhonu v podobě subtilního vodního prvku. Samotné detailní formování veřejných prostor krajinářské části porota shledává jako slabinu, která vyžaduje podrobné rozpracování s důrazem na přesvědčivou krajinářskou koncepci. Kladně je hodnocen rozmanitý a adekvátní mix typologií, otázkou však zůstává proveditelnost navržených třípodlažních řadových domů v kontextu města Hronova.
Místo čerpající z kontextu svého okolí s promyšlenou hierarchií veřejných prostranství postavené na symbióze krajiny a města, to jsou základní myšlenky urbanismu nové části Hronova. Navržená zástavba je založena na jasných pravidlech s respektem k majetkovým poměrům a projednávanému územnímu plánu, zlepšuje prostupnost a využitelnost území, je přátelská ke svým uživatelům a vytváří místo pro každodenní život, nákupy, kávu na zahrádce před kavárnou nebo odpočinek ve stínu stromů.
Pečlivě zpracovaný návrh úzce navazuje na rostlou městskou strukturu a nabízí jasné zacelení urbánní zástavby. Rozhodnutí o vložení dalších dvou příčných ulic do území zde ale vede k vytvoření příliš zahuštěných a rozdrobených bloků s nejasným využitím prostor kolem domů. Příliš malé měřítko jednotlivých objemů shledává porota zejména z hlediska ekonomické udržitelnosti jako nepřesvědčivé. Řešení zahuštěné bytové zástavby je podmíněno návrhem parkovacího domu, který je pro město Hronov nerealistickým řešením které neodpovídá charakterovému využití území. Porota v návrhu velice oceňuje dobře zvládnutou práci s veřejným prostorem navazující na současnou síť veřejných prostranství a vytvářející rozmanitou mozaiku prostor, která podporuje a rozvíjí kvalitu důležitých míst. Pozitivně porota hodnotí propracovanost krajinářského řešení a návrh znovuobjevení mlýnského náhonu, které se však pro město jeví příliš nákladně.
Město Hronov hledá základy, na kterých by ve spolupráci se svými obyvateli mohlo stavět jejich budoucnost. Pevné základy lze vybudovat poznáním historie a hodnot města, čímž se zároveň vytvoří i posílí identita jeho obyvatel. Urbanistická soutěž na Freiwaldovo náměstí a její očekávaný výsledek je skvělou příležitostí a úžasnou šancí, jak toho dosáhnout.
Návrh prezentuje jasný koncepční přístup tří kompozičních prvků, které se skládají z městského bloku, formálně výrazného objektu domova seniorů a přírodě blízkého nábřeží. Jednotlivé prvky však zůstávají izolované a nevytvářejí čitelný městský prostor. Porota oceňuje, že se návrh zaměřuje na makroměřítko i mikroměřítko jednotlivých míst, nedochází zde ale k čitelnému propojení řešeného území s městem a místo zacelení je prostor ještě více fragmentován. Zvolený tvar domova pro seniory v kontextu města působí nevhodně a s ohledem na požadovanou náplň a kapacitu jej porota shledává nepřesvědčivým. Husova ulice nenachází v otevřené struktuře zástavby adekvátní pokračování. Z krajinářského hlediska porota velice oceňuje návrh dešťové zahrady s přesvědčivým ekologickým potenciálem. Struktura krajinářské části nábřeží je detailně propracovaná, její charakter však neodpovídá lokálnímu kontextu. Řešení městského bloku s bodovou zástavbou porota z prostorového hlediska hodnotí kladně. Problematicky ale vnímá nejasné vymezení veřejných a soukromých prostor v rámci území, včetně prostoru kolem domova seniorů.