Nové KCP

Louka a mezi jejími vzácnými stromy průsvitný tvar. Navrhujeme autonomní městskou infrastrukturu propojenou se svým okolím ve velmi specifických bodech. Maximalizuje veřejný prostor a současně poskytuje kontextu městské aktivity. Pod ním je nový park plný činností inspirovaných a vytvořených novým centrem. Udržitelná budova navržená podle nejvyšších standardů, která spojuje a nese nejen sousedství, ale i město vpřed.

Vítězný návrh porotu oslovil díky své eleganci a velkému přínos městu. Racionalizace stávající infrastruktury a uplatnění vysoce integrovaného dopravního konceptu umožnily využít potenciálu současného veřejného prostranství, a to velice realisticky i ve finální fázi. Ačkoli nová výstavní hala respektuje původní budovu KCP, představuje také výraznou a zapamatovatelnou soudobou architekturu v Praze a novou bránu do historického města. Tato radikální a čistá forma koexistuje v příjemné rovnováze spolu se svým okolím a urbanismus přijímá inteligenci (nebo informaci) situace, namísto toho, aby pracoval proti ní. Jedním z klíčových momentů při hodnocení byl také fakt, že autoři velice dobře zareagovali na komentáře a doporučení, které vydala porota pro druhé kolo soutěže. Tento slibný projekt má v sobě velký potenciál a dle poroty může být velice dobře dopracován až k vlastní realizaci. Bude nutné zohlednit potřebu efektivnosti provozu a přijmout komerční podstatu KCP tak, aby fungovaly v rovnováze s chytrým návrhem, který je zatím spíše lehkou, vznešenou architekturou stvořenou pro umění. Porota je však přesvědčena, že v diskuzi s investorem budou všechna spornější témata, jako jsou logistika a výsledné rozměry výstavního prostoru, budou dořešena. Návrh je dostatečně flexibilní, aby zohlednil pragmatické potřeby KCP. Posledním komentářem poroty je ověřit, zda by nebylo přínosem vidět život uvnitř haly také z exteriéru – jestli může být fasáda otevřenější, transparentnější nebo dokonce dalším přidaným prostorem.

Uspořádán jako scénický artefakt, je na jedné straně opakem a doplňkem současného KCP a na druhé straně reaguje na měřítko náměstí, krajiny a městských prvků, které se k tomuto bodu Prahy přibližují.

Porota při výběru tohoto návrhu do druhého kola očekávala jeho vývoj směrem k odvážné eleganci, ale byla trochu zklamaná, že projekt nepracuje správně s doporučeními a nabízí někdy prázdnou estetiku, přičemž nevysvětluje některé důležité věci, jako jsou detaily logistiky nebo materiálové řešení fasády. Trochu nešikovně také zachází s veřejným prostorem a řeší dopravní situaci. Velké sympatie však koncept vzbudil u porotců, kteří viděli poměrně hodně možností a potenciálu v budově jako stroji s velmi flexibilní fasádou a v čisté konverzi moderního veřejného prostoru a v zajímavé juxtapozici nového a starého, a to jak v půdorysu, tak v objemu. Porota ocenila také odvážnou formu navrhované budovy. A i když výška může představovat problém, je řešitelná, protože výstavních prostor je ve skutečnosti více, než je potřeba. Přebytek plochy mohl vést i k vyšším investičním nákladům. Nicméně výstavní prostor je navržen jako velmi praktický a svému účelu by sloužil dobře.

Náš projekt začíná velmi jednoduchou ambicí: obnovit myšlenku občanství obvykle spojenou s výstavbou velkých budov v evropském městském kontextu. Zároveň je naším zájmem vytvoření architektonického artefaktu, který dokonale vyhovuje všem programovým požadavkům. Jak tedy může náš návrh řešit všechny požadavky, které takový „surový“ program vyžaduje, nebo lépe přizpůsobit mimořádně rozsáhlou stopu výstavní haly a její obsluhy a současně přeměnit extrémně zdeformované městské prostředí na takové, které může fungovat jako jasný občanský prostor, kde vše probíhá na stejné úrovni.

Porota v případě tohoto návrhu doufala, že dále rozvine svůj koncept jednolitého, odvážného a elementárního „superfunkčního“ bloku. Takto silný funkční typ byl v soutěži ojedinělý a představoval celou škálu možností. Nicméně jeho posun v druhém kole směrem ke, svým způsobem, umělé a skloubené dekoraci představoval pro porotu jisté zklamání. Provoz by fungoval, ale ani jedna část poroty se nemohla s výsledným návrhem ztotožnit.

Návrh integruje rozšíření KCP do silné vrstevnaté ikonografie stávající budovy. Nová výstavní hala se rozkládá ve všech třech úrovních přístavby a slouží pro širokou škálu použití. Její centrální přízemní část s pilovou střechou hostí události jak za denního světla, tak i ve variantě „black box“. Na obou horních úrovních je pohyb lidí hladce integrován do organizace stávající budovy. Okolí KCP se proměňuje v souvislou pochozí platformu, která spojuje nuselskou čtvrť na jihu s údolím na severu.

Koncept jediné spojené budovy byl pro porotu velice zajímavým a zejména propojení s hlavním kongresovým sálem. Bohužel, návrh je ve výsledku mírně zmatený a těžkopádný, a to jak v půdorysech, tak v urbanismu. Porota zcela neporozuměla volbě materiálů a nakonec také výstavní prostory byly navrženy menší, než bylo požadováno. Dalo by se říci, že návrh značně pozměnil situaci v území, ale asi ne úplně k lepšímu.

Nový objekt navazuje na náměstí otevřeným patrem s novými volně přístupnými parkovacími místy a logistikou pro novou i stávající budovu. Výstavní prostory jsou přístupné ze schodiště, které se stává významným bodem – místem setkávání, amfiteátrem, prvním dojmem. Z otevřeného prostoru náměstí se přechází do foyer se zázemím pro návštěvníky nebo přímo do výstavních ploch. Vzniká tím univerzální prostor propojující interiér a exteriér, který má za cíl vytvořit reprezentativní městotvorné místo.

Porota shledává tento návrh velmi realistickým s dobře promyšleným zásobovacím systémem obsluhujícím výstavní prostor. Nejsilnějším prvkem návrhu je zpracování hlavního vstupu do nové haly a orientace hlavní fasády směrem k Magistrále. Vizualizace, kterými se výstavní hala prezentuje jako velmi otevřený a lákavý prostor, byly porotou nicméně zpochybněny, jelikož výstavy budou halu právě často uzavírat. Samotná fasáda rovněž postrádá vztah k dění uvnitř budovy i ke stávajícímu objektu KCP. Co se týče veřejného prostoru, porotě nezbylo než konstatovat, že téměř úplně chybí. Návrh se, bohužel mezi prvním a druhým kolem příliš neposunul.