V naší vizi budoucího letištního města považujeme za pilíře naší filozofie designu zásady pohodlí, dostupnosti, přírody a kultury. Upřednostňujeme bezkonkurenční pohodlí, pěstujeme pohodu a snižujeme stres spojený s cestováním prostřednictvím útulných míst k sezení a bezproblémové navigace. Přístupnost zajišťuje přehledné značení, efektivní dopravní spojení a inkluzivní infrastruktura, která odstraňuje bariéry nebo omezení pro všechny cestující. Příroda je hladce integrována, kombinuje vnitřní zelené prostory, přirozené světlo a udržitelný design, aby omlazovala a inspirovala. V našem letištním městě se daří kultuře, která se odráží v architektuře, uměleckých instalacích a kurátorských prostorech, jež ztělesňují regionální dědictví. Prostřednictvím kulturní výměny podněcujeme zvědavost a podporujeme uznání pro různé perspektivy. Společně nově definujeme letištní město, upřednostňujeme pohodlí, dostupnost, přírodu a kulturu a vytváříme živý a transformující se prostor, kde jsou cestující přijímáni, inspirováni a propojeni. Naše budoucí letištní město je svědectvím lidské vynalézavosti, branou k novým obzorům a naším závazkem k udržitelnému a obohacujícímu cestování pro všechny.
Porotu nejvíce oslovil návrh, jehož autoři předkládají silný koncept respektující masterplan letiště. Tři samostatné budovy obklopené veřejným prostorem – zahradami se vzrostlými stromy – deklarují, že autorský tým vnímá příklon Letiště Praha k vytvoření městského prostoru s lidským měřítkem a akcentuje ekologický přístup. Robustní architektonický koncept je podpořen také výtvarným řešením a je do důsledku dopracován v precizním návrhu provozu. Řešení je jasně čitelné a flexibilní. Porota oceňuje výtvarný přístup k řešení fasád, včetně té páté, a interiéru budov. Konstrukční řešení je velkorysé a umožňuje variantní přístupy k využití prostoru.
Návrh nové odbavovací haly a multifunkčního objektu na letišti Praha vychází z dlouhodobé zastavovací studie, která definovala umístění objektu v urbanismu letiště. Nové budovy se harmonicky stávají součástí letištního prostředí, přináší autentičnost, architektonicky nadčasový výraz a vytváří novou moderní a hrdou vstupní bránu letiště. Flexibilita a adaptace pro budoucí potřeby, jasně rozdělené funkční celky pro snadnou orientaci, ekologie udržitelnost a lokálnost použitých materiálů stejně jako provázanost a integrace do složitého prostředí letiště se staly klíčovými principy návrhu.
Projekt navrhuje tři charakteristické, jasně definované objekty, které jsou příbuzné, ale současně dovedně formulují vlastní identity, přičemž zajišťuje i mezifáze budoucího vývoje a podporuje ambice masterplanu vytvářet městské prostředí. COB T1 architektonicky navazuje svou racionalitou na letištní budovu Terminálu 1. Hala nabízí prostorovou velkorysost a je jasně čitelná jako veřejná stavba. Řez budovy efektivně reaguje na provozní a technické požadavky a současně navozuje prostorové souvislosti mezi oběma úrovněmi. Citlivá materializace a jednoduchá forma se odráží také ve vnitřních prostorech; její poetika vzdoruje technickému prostředí a představuje velmi kvalitní odpověď na zadání soutěže.
Dvojčata. Optimistická brána mezi nebem a zemí. Mezi městem a oblohou. HORIZONTÁLA staveb spolu s VERTIKÁLOU protějšího hotelu tvoří symbol letiště – základní směry pohybu letadla. Tvary všech tří budov souzní s křídly a světly letadel a jsou tak neopakovatelným aviatickým kontextem. Řada zahrad vnáší do vibrujícího světa strojů harmonii a zklidnění. Odlesky vody, šumění listí a lidské hemžení spoluvytvářejí jedinečný prostor dvojčat. Ikonickou bránu pražského letiště.
Návrh naplňuje snahu masterplanu budovat čitelné a přívětivé prostředí s parametry města. Vytváří atraktivní formy komunikující svůj obsah do veřejného prostoru letištního komplexu otevřeným parterem. Právě důrazem na perspektivu běžného uživatele je tento návrh signifikantní. A to ať už se jedná o pohled přijíždějících autem, dále pěších, nebo z pohledu přistávajících pasažérů. Návrh sjednocuje objekty s rozdílnou funkční a typologickou náplní silnou výtvarnou až designérskou stylizací. Každému přesto ponechává jeho osobitost a vytváří atraktivní obraz pestrých forem. Silná výtvarná stylizace vzbuzuje otázky, zda bude v době realizace jednotlivých objektů ještě aktuální.